Přeskočit na obsah

Hradiště u Písku (hradiště)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hradiště u Písku
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Výstavbadoba bronzová
Zánikdoba bronzová
Poloha
AdresaHradišťský vrch u Hradiště, Písek, ČeskoČesko Česko
Nadmořská výška478 m
Souřadnice
Hradiště u Písku
Hradiště u Písku
Další informace
Rejstříkové číslo památky45681/3-2514 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hradiště u Písku je pravěké hradiště na západním okraji města PísekJihočeském kraji. Nachází se na vrcholu Hradišťského vrchu nad čtvrtí Hradiště. Vrch byl osídlen v několika obdobích pravěku, ale hradiště na něm vzniklo nejspíše v mladší době bronzové. Jeho pozůstatky jsou chráněny jako kulturní památka.[1]

Hradiště objevil v sedmdesátých letech devatenáctého století mineralog August Krejčí, který také spolu s Augustem Sedláčkem v letech 1923–1924 provedl jeho první výzkum. V období 1923–1925 hradiště prozkoumal Bedřich Dubský, který upozornil na existenci dvou (v pozdějších pracích jen jednoho[2]) předhradí a jako první datoval dobu založení hradiště do mladší doby bronzové.[3] Později zde vedl archeologické výzkumy ještě v letech 1943 a 1951. V roce 1947 hradiště zkoumal Josef Maličký a v letech 1959–1964 Jiří Fröhlich a Jan Michálek, kteří získali keramiku datovanou do střední doby bronzové a čepel z mladšího paleolitu. Poslední archeologický výzkum zde v roce 1979 provedl Peter Braun. Pozdější výzkumy byly prováděny nedestruktivními metodami a nelegálně pomocí detektorů kovů.[4]

Přítomnost lidí na Hradišťském vrchu je doložena v několika pravěkých obdobích včetně střední doby laténské.[5] Přestože vznik opevnění nebyl datován, předpokládá se, že fortifikace byla vybudována na rozhraní střední a mladší doby bronzové. V tehdejší době bylo zdejší hradiště jediným v celých jižních Čechách a zároveň největším hradištěm doby bronzové v oblasti.[6]

Stavební podoba

[editovat | editovat zdroj]

Opevnění hradiště od středověku sloužilo jako zdroj stavebního materiálu, a proto se dochovalo ve špatném stavu. V některých úsecích je patrné jen jako terénní hrana.[4] Celková délka původní hradby akropole měřila 620 metrů a ohraničovala plochu o velikosti 2,6 hektaru.[7] Místy je patrný kamenitý val a pouze na západní straně je patrný mělký příkop.[4] Na akropoli na severozápadní straně navazovalo předhradí s obvodem 485 metrů a plochou dvou hektarů. Jeho opevnění se dochovalo jen zlomkovitě a v místech mladších jámových lomů zcela zaniklo. V roce 1979 byly zdokumentovány příčné valy v jihozápadním předpolí akropole. Valy vysoké řádově desítky centimetrů jsou dlouhé osm až třicet metrů a vzdálenost mezi nimi je okolo pěti metrů. Celkově člení prostor v délce 340 metrů.[7]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-21]. Identifikátor záznamu 158138 : Hradiště. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. HLÁSEK, Daniel; FRÖHLICH, Jiří. Nenápadný monument doby bronzové. Hradišťský vrch u Písku – hradiště z přelomu střední a mladší doby bronzové. In: Archeologické výzkumy v jižních Čechách. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2019. Dále jen Hlásek, Fröhlich (2019). ISBN 978-80-7646-002-7. ISSN 0231-8237. Svazek 32. S. 107.
  3. Hlásek, Fröhlich (2019), s. 104.
  4. a b c Hlásek, Fröhlich (2019), s. 106.
  5. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Písek-hradiště, s. 236–237. 
  6. Hlásek, Fröhlich (2019), s. 138.
  7. a b Hlásek, Fröhlich (2019), s. 107.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HLÁSEK, Daniel; FRÖHLICH, Jiří. Nenápadný monument doby bronzové. Hradišťský vrch u Písku – hradiště z přelomu střední a mladší doby bronzové. In: Archeologické výzkumy v jižních Čechách. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2019. Dále jen Hlásek, Fröhlich (2019). ISBN 978-80-7646-002-7. ISSN 0231-8237. Svazek 32. S. 104–150.
  • Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. (česky, německy) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]